Od 20. do 22. dubna 2018 hostilo německé Netzschkau již popáté žákovský turnaj ve vybíjené. Osm týmů z Česka a Německa se během víkendu utkalo o putovní Bad Brambacherský pohár, který si žáci naší školy přivezli domů již dvakrát.
Po příjezdu do Německa jsme si ani nestačili vybalit a už nás v krásné moderní hale očekávali první soupeři. Jelikož se turnaje tentokrát zúčastnilo méně týmů, rozhodl se organizátor pro systém „každý s každým“. Náhoda tomu chtěla, že jsme se hned v pátek utkali s našimi oběma spolucestujícími z autobusu. Zatímco jsme si se ZŠ Chyňava poradili celkem lehce, žáci ze ZŠ Zd. Petříka nám uštědřili nemilou porážku. Rychle jsme se ale oklepali a další zápas byl opět v naší režii. Následovalo grilování v ubytovně v Netzschkau, kde byla ubytována část účastníků turnaje. Steaky a klobásky jsme si vychutnali spolu s výhledem na největší cihlový most světa Göltzstalbrücke. Pak už jsme odjeli do nedalekého Limbachu, kde jsme uprostřed lesů zrelaxovali a připravili taktiku do dalších bojů.
Sobota nezačala růžově. Hned první dva zápasy s jedním německým a jedním pražským týmem jsme prohráli a v mužstvu zavládla ponurá nálada. Oběma trenérům se však podařilo hráče dostatečně vyburcovat a nastolit novou taktiku, díky níž jsme žádný jiný zápas neprohráli. Po prvním kole jsme tedy skončili čtvrtí a čekali na nedělní vyřazovací zápasy. Po dvouhodinovém řádění v bazénu s umělými vlnami, vířivkou, tobogánem a spoustou dalších atrakcí, které skýtá relaxační centrum hotelu IFA Schöneck, jsme odjeli autobusem zpět na večeři a s pocitem očekávání se odebrali na kutě.
Závěrečný den turnaje pro nás začal fantasticky. Mužstvo ze Staré Amálky, které nás již jednou porazilo, jsme doslova smetli z palubovky a hladce tak postoupili do semifinále. Tam nás však čekal jasný favorit celého turnaje – Dualingo Jena, obhájce titulu, který dosud procházel celým kláním bez jediné prohry. Naše děti se však vyznamenaly. Zcela chladnokrevně se držely nastolené taktiky, čímž své soupeře stále víc a víc vyváděly z míry. Němci začali chybovat, časté ztráty míče a hádky uvnitř mužstva, to vše nám hrálo do karet. A svou partii jsme také dotáhli do vítězného konce, čímž jsme se postarali nejen o největší překvapení turnaje, nýbrž i o nejeden pár uplakaných očí.
Ve finále jsme narazili na ZŠ Jakutská z Prahy. Tento ambiciózní tým z Prahy si na titul brousí zuby již 5 sezón, až nyní na něj, bohužel pro nás, konečně dosáhl. Naši borci ale hráli i ve finále skvěle! Zatímco zbylá mužstva se rozdělila do dvou táborů fanoušků, čímž v hale vytvořila neopakovatelnou atmosféru, my jsme se po pěti minutách hry dostali do vedení o tři hráče. Vše vypadalo velmi slibně až do okamžiku, kdy nám soupeřův „sniper“ Marek uštědřil „dvoják“. Dva naši hráči se poroučeli z hřiště, po následné nešťastné ztrátě míče jsme navíc inkasovali znovu. Stav byl vyrovnaný, ovšem psychická výhoda na straně soupeře sehrála významnou roli a pomohla Pražanům k vítězství.
Stříbro je ovšem neméně blyštivý kov, navíc jsme si krom poháru odvezli i další míč a věcnou cenu. Příští rok se pokusíme dosáhnout ještě výš a vystoupat potřetí na samotný vrchol turnaje.
Zpracoval Mgr. Jiří Homola
