Rok 2024 je již za námi a rok 2025 přinese nejen pro naši školu několik změn, které vejdou v platnost od nového školního roku. Vzhledem k tomu, že o změnách můžete slyšet nejen z médií, ale i po školních chodbách, rozhodli jsme se problematiku přiblížit našima očima – očima, kterým má být jedno, která strana je aktuálně vládnoucí. Škola je přeci základ života a nemůže být jen nějakou loutkou s nejistou budoucností.
Aktuálně se tato nejistá budoucnost týká v celé České republice všech nepedagogických pracovníků, kteří se starají o samotný chod, fungování, ale také například bezpečnost škol. Od 1. září 2025 má přejít financování těchto pracovníků přímo pod zřizovatele. To samo o sobě nezní jako velký problém. Sice k 31. prosinci 2024 stále nebyl dořešen tzv. RUD (vysvětlení pojmu například zde), ale věřme, že současná vláda vše zvládne a finance pro zřizovatele včas dořeší. Problém je však jiný… Hrozí zrušení normativního rozdělování na tyto pracovníky. Správně nastavené normativní rozdělování zajišťuje, že na nepedagogických pozicích vůbec někdo pracuje. Pokud se však normativní rozdělování pro školy zruší… co bude dál? Víte, že například v naší škole je aktuálně 19 nepedagogických pracovníků, z nichž by od září 2025 zůstali pouze 2 (vzhledem ke svému věku)? A co to znamená? Vezmeme-li to do extrému, tak žádné obědy, žádný úklid, žádná ekonomická činnost… žádná služba, která by hlídala samotnou školu, potažmo děti.
1) Co je normativní rozdělování?
Aktuálně probíhá přerozdělování peněz pro školy na základě tří hlavních výkazů, podle kterých školy dostávají finance na základě normativního rozdělování (v současnosti jak pro pedagogické, tak nepedagogické pracovníky).
V překladu to znamená, že podle počtu žáků má například škola o velikosti 550 žáků nárok na 21 pracovníků a dostane na ně normativně finance – tedy na všech těch 21 úvazků. Avšak reálně zaměstnává pouze 18 pracovníků a finance na zbývající 3 osoby přerozděluje formou odměn mezi 18 pracovníků, aby jim bylo přilepšeno a práce pro ně byla vůbec finančně atraktivní (vzorové hrubé mzdy odpovídající často minimální mzdě viz níže). Ušetřené úvazky tak školy rozpouští mezi aktivní lidi. Pokud 18 pracovníků zvládne práci 21, mohou si přilepšit. Pokud oni 3 normativní pracovníci budou odebráni, na odměny nebude a s osobními příplatky se nepočítá. Proč by tedy méně osob mělo dělat práci za více lidí s nižším platem?
2) Kdo jsou nepedagogičtí pracovníci?
Nejsou jimi pouze uklízečky, kuchařky, vedoucí školních jídelen a školníci, ale také ekonomky, účetní a případně ICT pracovníci.
3) Jaká je realita?
Například větší škola má mít nárok na 10 pracovníků v kuchyni, ale reálně zaměstnává pouze 6. A to nejen kvůli rozdělení finančního ohodnocení, ale také kvůli samotnému technickému zázemí – vývařovna je malá a 10 lidí by bylo kontraproduktivních. 6 lidí pracuje intenzivněji a efektivněji. A zároveň se jim zbývající platy mohou přerozdělit, tudíž jsou lépe motivovaní a pozice jako taková lze vůbec obsadit. Pokud by pomocná kuchařka pracovala pouze za fixní částku, bez osobního ohodnocení a odměn by neměla bohužel šanci získat lepší plat. Je důležité zdůraznit, že právě nenároková složka platu je pro nepedagogické zaměstnance tou největší motivací a zajišťuje navýšení platu na důstojnější úroveň.
Vzorové údaje maximálních měsíčních hrubých mezd dle platných tabulek v prosinci 2024:
– uklízečka (více než 32 let praxe) 2/12… 18 780 Kč + dopočet do minimální mzdy 120 Kč = 18 900 Kč x 12 = 226 800 Kč
– pomocný pracovník v kuchyni (více než 32 let praxe) 3/12… 20 230 Kč x 12 = 242 760 Kč
– kuchař (více než 32 let praxe) 4/12… 21 750 Kč x 12 = 261 000 Kč
– kuchař (více než 32 let praxe) 5/12……23 510 Kč x 12 = 282 120 Kč
– hospodářka (více než 32 let praxe) 9/12… 31 820 Kč x 12 = 381 840 Kč (bez této pozice by byla škola v dnešní době paralyzována)
– správce ICT (více než 32 let praxe) 11/12… 37 170 Kč x 12 = 446 040 Kč (aktuálně jeden z nejlépe placených oborů – nedostatek specializovaných zájemců dnes často nahrazují draze přeplácené externí společnosti)
Obráceně aneb nástupní platy měsíčních hrubých mezd dle platných tabulek v prosinci 2024:
– uklízečka 2/1… 13 040 Kč + dopočet do minimální mzdy 5 860 Kč = 18 900 Kč x 12 = 226 800 Kč (plat tedy stejný na začátku jako po 32 letech)
– pomocný pracovník v kuchyni 3/1… 13 990 Kč + dopočet do minimální mzdy 4 910 Kč = 18 900 Kč x 12 = 226 800 Kč Kč
– kuchař 4/1… 15 020 Kč + dopočet do minimální mzdy 3 880 Kč = 18 900 Kč x 12 = 226 800 Kč Kč
– kuchař 5/1… 16 130 Kč + dopočet do minimální mzdy 2 770 Kč = 18 900 Kč x 12 = 226 800 Kč Kč
– hospodářka 9/1… 21 710 Kč x 12 = 260 520 Kč
– správce ICT 11/1… 25 280 Kč x 12 = 303 360 Kč
Nepedagogičtí pracovníci již běžně v jedné osobě zastávají více funkcí. Ano, školy mají možnost přijmout více lidí, ale pouze na úkor hodnocení menšího počtu, protože za nižší mzdu by zkrátka nikdo takové množství práce nevykonával.
4) Jaká jsou možná hlavní negativa?
Malá atraktivita pracovních pozic zejména v ekonomicky rozvinutějších regionech.
Předpokládaná velká fluktuace lidí – při snížení platu bude nutné nasadit větší počet pracovníků (při snížení platu nebudou stávající zaměstnanci souhlasit se současnými náplněmi práce – ponecháním současného množství práce), aktuálně uklízečky často nejen uklízí, ale také dělají denní službu, hlídají školu a průchody atd.
Pokud se zřizovatelům nedá jasně normativní rozdělování a přejde se na přerozdělování na základě reálné mzdové inventury, budou finance maximálně na fixní složku platu.
Nárůst samotné administrativní činnosti – aktuálně se sleduje jeden rozpočet, nově by se musely hlídat dva (externí účetní by zdražily, interní účetní by při snížení platu odmítaly další práci navíc – interní účetní nikdy neřeší pouze rozpočet).
5) Doplácí pedagogové na nepedagogy?
Ano, ale také ne.
Odpověď je jednoduchá – pokud je škola malá (to má také změnit plánovaná reforma školství, kdy školy pod určitý počet dětí mají být slučovány), má normativně nárok například na 0,8 uklízečky. Ale na úvazek 0,8 nikoho nenajde. Takže ano, v tomto případě pedagogická část dotuje nepedagogickou. Je pochopitelný úvazek 0,5 a 1,0, ale úvazek 0,8 není atraktivní.
V případě velké školy mohlo ještě v roce 2023 docházet k dotování z nepedagogického rozpočtu strany druhé – tedy pedagogů. Takže ve finále měli pracovníci normativně nárok na něco, co jim vyplaceno nebylo.
Bohužel rozpočty jsou v tomto poněkud nejasné. První rozpočet jasně uvádí finance na nepedagogické úvazky, ale další úpravy už jsou jako celky – tedy jedna podivná hromada peněz.
Od ledna 2024 se navíc změnily normativy na nepedagogy, takže už tak i velká škola přišla o spoustu peněz, ale stále naštěstí nemusela propouštět. A byť došlo ke snížení normativů (tedy například by mělo dojít k propuštění 1,5 uklízečky), vzápětí přišel z MŠMT pokyn, že samozřejmě vše je jako jeden balík a přerozdělení závisí na ředitelích. Takže takový krásný alibismus. Snížení nepedagogů na úkor vědomého dotování ze strany pedagogů. Ředitelé se už obávali propouštění a najednou nemuseli. Ale všude se zároveň začaly šířit informace, jak pedagogové přicházejí o peníze.
6) Řešení?
Pokud se stát zachová jako k pedagogům a zafixuje vše, pak vše bude mít smysl jako doposud. Škola na základě výkazů bude mít nárok na xyz lidí a tyto finance reálně od zřizovatele dostane, systém bude fungovat. Pokud se zamkne limit pracovníků a peněz, v opačném případě budou školy u zřizovatelů škemrat o každou korunu. Pokud se volné úvazky seberou, finanční odměňování se rozpadne.
Stát musí zařídit, aby normativní financování fungovalo i nadále a zřizovatelé pouze finance přeposílali a nenechávali si je (viz níže poznámka pana ministra financí). Z toho panuje velká obava. Pokud bude zřizovatel fungovat pouze jako průtokový účet, má systém šanci.
7) Jak je na dané téma nahlíženo ryze politicky?
Paní poslankyně Mgr. Jana Berkovcová při jednání poslanecké sněmovny 3. prosince 2024 řekla, že školství není pro vládu prioritou. Podle výše uvedeného nelze nic jiného než souhlasit.
Ministr financí, pan Zbyněk Stanjura, se vyjádřil, že normativy je potřeba zrušit a vše je pouhá debata mýtů. Že spravedlivé peníze půjdou zřizovatelům a na nich bude přerozdělení peněz. A když náhodou zřizovatel ušetří (tedy ušetří státu), může na tom maximálně vydělat. A když se ty hloupé normativy zruší, nebudou se náhodou zřizovatelé snažit cíleně šetřit? Pokud zřizovatelé nedostanou jasně daná pravidla, pak se systém bez normativů rozpadne. Pan ministr má za to, že školy nemůžou vědět, kolik budou mít od 1. září 2025 (v prosinci 2024) žáků, kolik budou potřebovat pedagogů a nepedagogů – prý neví a nemohou vědět. Zajímavá myšlenka, bohužel ředitelé znají maximální kapacitu své školy, znají počty tříd. A tato čísla se nemění v podstatě nikdy. Takže samozřejmě ví, kolik potřebují pedagogů, aby postavili rozvrh a kolik potřebují uklízeček, kuchařek, školníků, ekonomek… ředitelé to samozřejmě ví už dnes. A ví, kolik přijmou žáků. Škol je nedostatek – stačí se podívat na čísla. Naše škola již řadu let otevírá dvě třídy po 30 dětech – zájemců je dvojnásobek až trojnásobek i mimo spádovou oblast. Dvě třídy odejdou, dvě třídy se otevřou. Je v tom vidět ta logika? Každá škola by si přála mít menší počet dětí ve třídě, bohužel realita je jiná. Je nesmysl, že odejdou dvě deváté třídy a škola otevře jen jednu první třídu, protože jich více nechce.
8) A důležitá otázka závěrem…
Závěrečnou otázkou zůstává smysl rozdělení. V minulosti již k rozdělení pedagogických a nepedagogických platů došlo (v roce 2011). Tehdy se muselo nepedagogickým pracovníkům snížit osobní ohodnocení na nulu, v lepším případě na polovinu. Nastavení nefungovalo a stav se vrátil zpět. Nejde tak jen o uspokojení nespokojených pedagogů, jejichž platy se nenavyšují dle slibů, které jim byly dány, a neustále se tak poukazuje na to, jak jejich peníze čerpají nepedagogičtí pracovníci. A pokud se situace nevyřeší ku spokojenosti nepedagogických pracovníků, budou učitelé před začátkem výuky uklízet, v průběhu hodin vařit a řešit běžný provoz školy… a v odpoledních hodinách řešit oblast údržby, ekonomiky a IT?
