Již posedmnácté se vybraní žáci naší školy, kteří jsou sdružováni v Klubu mladých debrujárů, vydali do Německa (Netzschkau 23. září – 29. září 2018), aby tam spolu s německými vrstevníky strávili týden plný zábavy, ale i pilné práce. Tématem tohoto týdne byla tentokrát astronomie a lety do vesmíru, na děti tedy čekala dobrodružství plná hvězd, planet, komet, asteroidů a kosmických lodí.
Již v neděli po našem příjezdu do ubytovny v Netzschkau bylo jasné, že se i letos máme na co těšit. Němečtí přátelé nám mávali z oken, v kuchyni voněla uvítací večeře a pan Michael Schwan, který se nám po celý týden věnoval, nastínil celý program, abychom měli představu, co nás v následujících šesti dnech čeká. Najedli jsme se, sešli se na první „seanci“ a vyzkoušeli sportovní místnost se stolním tenisem, kulečníkem a fotbálkem. Venku nám pak byly k dispozici kuželky a různé prolézačky.
Pondělí probíhalo v duchu zasvěcení do tématiky, což se hodilo, jelikož nám téměř celý den propršel. Pan Schwan měl přednášku o základech astronomie a dobývání vesmíru, po níž následovala výroba vlastních raket, které měly již následující den skutečně vzlétnout. Následná tříhodinová jazyková animace, při níž si české děti pod vedením odborné lektorky procvičily němčinu, zatímco se ty německé pěkně potrápily se svými prvními českými slovíčky a větami, pak prolomila ledy mezi oběma skupinami. Atmosféra byla skvělá, zpívalo se, hrály hry a hlavně se komunikovalo, což bylo pro všechny nesporným přínosem. Děti navíc během těchto tří hodin navázaly první vzájemné kontakty, které se v průběhu pobytu proměnily v přátelství. Večer zhlédli někteří zájemci film o prvním „turistickém“ letu do vesmíru.
V úterý, po dopolední „procházce po mléčné dráze“, při níž jsme se dozvěděli vše potřebné o naší galaxii a planetách, jsme se naobědvali, a pak se už všechny konstruktérské týmy odebraly na nedalekou louku, kde byla umístěna odpalovací rampa. Dvanáct různobarevných raket vzlétlo do výšky cca 200 metrů, aby se pak všechny úspěšně vrátily zpět ke svým tvůrcům. Následná procházka na nedalekou horu Kuhberg a k největšímu cihlovému mostu na světě Göltzstalbrücke nám udělala radost, jelikož se počasí začalo výrazně vylepšovat. I díky tomu jsme mohli s panem Schwanem po desáté hodině pozorovat noční oblohu pomocí hvězdářského teleskopu.
Ve středu nás čekal celodenní výlet do planetária, hvězdárny a vesmírného muzea. Zatímco jsme na umělé obloze planetária v Rodewisch pozorovali „pouhou“ projekci, za několik okamžiků jsme již mohli nahlédnout do obřího teleskopu, abychom prozkoumali skvrny na slunci. Rovněž model vesmírné stanice Mir, který je v muzeu postaven v měřítku 1:1 nám doslova vyrazil dech. Uvnitř jsme si mohli vytvořit jasnou představu, v jakých podmínkách se musí kosmonauti při své práci pohybovat, jak složitá zařízení musí obsluhovat, aby si na závěr dne zasloužili nádherný výhled…třeba na naši Zemi. Stav beztíže v našich podmínkách bohužel nasimulovat nedokážeme, a tak jsme se alespoň vydali do horského městečka Schöneck, kde jsme se dvě hodiny vznášeli v umělých vlnách místního aquaparku. Náročný den jsme zakončili grilováním a nezapomenutelným táborákem.
Čtvrteční dopoledne bylo věnováno výrobě slunečních hodin. Po krátké přednášce o historii určování času pomocí slunce si každý vystřihl a slepil vlastní funkční hodiny různých tvarů a výrobní obtížnosti. Téma astronomie a letů do vesmíru jsme po obědě zakončili malým astronomickým kvízem. Abychom krásný sluneční den netrávili celý uvnitř, vydalo se po obědě osm smíšených družstev na „GPS-Tour“. S navigačními přístroji v ruce byla dosahována jednotlivá stanoviště, na nichž závodníci plnili vědomostní úkoly, což pochopitelně vyžadovalo neustálou vzájemnou spolupráci mezi Čechy a Němci. Jelikož se nezadržitelně přiblížil odjezd našich německých kamarádů, rozloučili jsme se s nimi slavnostní diskotékou. DJ-Jens si naše skvělé tanečníky nemohl vynachválit!
V pátek jsme hned ráno vyrazili do Plauen – města našich kamarádů. Nejprve jsme se stavili v jejich škole, sehráli s nimi lítý zápas ve vybíjené, pak se s nimi již rozloučili a do autobusu pozvali paní zástupkyni, která se nám postarala o hodinovou prohlídku města. Po ní dostali žáci dvě hodiny volna na tradiční nákupy, abychom se pak společně přesunuli na bowling. Večer jsme si ještě pustili slavný americký film Apolo 13 (samozřejmě v němčině), abychom náš pobyt „ve vesmíru“ zakončili stylově.
Ráno jsme se autobusem vypravili plni silných zážitků zpět do Kladna.
Každodenní večerní sezení, v němž žáci v německém jazyce prezentovali právě prožitý den, prokazovalo, jak velké jazykové pokroky může člověk udělat i za tak krátkou dobu, jakou je jeden týden. Neustálá komunikace mezi českými a německými dětmi však nepřináší pouze jazykové dovednosti. Na jejím základě je nepochybně posilováno i celoevropské smýšlení, žáci se učí toleranci, uvědomují si vlastní identitu v rámci evropského společenství a jsou schopni pojmenovat rozdíly mezi jednotlivými kulturami. V první řadě se ovšem nesmírně baví, prožívají týden plný nevšedních zážitků a obohacují tak svůj život. Na toto se dle mého názoru v poslední době zapomíná. Je jasné, že díky výměnným pobytům podobného charakteru dochází k rozšiřování obzorů – znalostí, schopností a dovedností – jde však i o to, učinit děti šťastnými, naučit je jednat přirozeně, radovat se. Šťastné a spokojené dítě je totiž tou nejcennější devizou naší budoucnosti.
Zpracoval Mgr. Jiří Homola
