Již pošestnácté se vybraní žáci naší školy vydali do Německa, do malého saského městečka Netzschkau, aby tam spolu s německými vrstevníky strávili týden plný zábavy, ale i pilné práce. Tématem tohoto týdne byly tentokrát tradice regionu Vogtland a sport.
Již v neděli po našem příjezdu do ubytovny Schönsicht bylo jasné, že se i letos máme na co těšit. Němečtí přátelé nám mávali z oken, v kuchyni voněla uvítací večeře a pan Michael Schwan, který se nám po celý týden věnoval, nastínil celý program, abychom měli představu, co nás v následujících šesti dnech čeká.
Pondělní dopoledne bylo deštivé, což nám ovšem plánovaný program nijak nenarušilo. Děti byly rozděleny do dvou skupin. Jedna se spolu s Němci věnovala jazykové animaci se zkušenou lektorkou, druhá zatím vyrobila několik blahopřání metodou nazývanou enkaustika. Později se obě skupiny prohodily. Odpoledne pak všichni svedli lítý boj o titul nejlepšího biatlonisty. Dobře namazané běžky nahradily nohy, klasickou vzduchovku pak vzduchovka laserová. Nechyběla ani procházka k největšímu cihlovému mostu na světě Göltzstalbrücke. Večer pak byl ve znamení seznamovací disco!
V úterý na nás čekal výlet na nejvyšší horu v okolí Kuhberg. Nešlo se ovšem ani podle mapy ani podle turistických značek. Směr pochodu nám tentokrát určovala GPS navigace. Pro všechny to byl dobrý trénink na čtvrteční GPS-Tour, kde již šlo o medaile. Na vrcholu hory jsme si mohli prohlédnout model železnice, mnozí vyšplhali na vyhlídkovou věž, nebo se občerstvili v malebné restauraci.
Středa byla podle většiny účastníků vrcholem celého týdne. Žáci se na celý den proměnili v motoristy, aby se v bouřících motokárách utkali o titul mistra závodní dráhy v městečku Frauenreuth. Všechny naše děti obsadily první tři místa v chlapecké i dívčí kategorii. Na stupních vítězů se tedy objevili šampióni z Kladna!
Ve čtvrtek jsme celý den sportovali, k čemuž nám bez přestání svítilo podzimní sluníčko. Po olympiádě nesmyslů, kde se děti utkaly v šesti různých disciplínách, (foukání do vaty, plivání hrášku, běh na lyžích pro čtyři osoby apod.) jsme se sotva stihli najíst a už jsme vyráželi na již zmíněnou GPS-Tour. Smíšená družstva českých a německých dětí se vydala na několikakilometrovou cestu plnou úkolů, na níž je namísto tradiční mapy provázely satelitní navigace.
V pátek jsme hned ráno vyrazili do Plauen – města našich kamarádů. Nejprve jsme se stavili v jejich škole, rozloučili se s nimi a do autobusu pozvali paní zástupkyni, která se nám postarala o hodinovou prohlídku města. Po ní dostali žáci dvě hodiny volna na tradiční nákupy, abychom se pak společně přesunuli do sokolnické stanice na strhující show. Večer na nás čekal poslední úkol – dokumentace. Na třech velkých plakátech plných fotek a příspěvků jsme si připomněli celý týden, na který jistě dlouho nezapomeneme.
Ráno jsme se autobusem vypravili plni ještě čerstvých zážitků zpět do Kladna.
Každodenní večerní sezení, v němž žáci v německém jazyce prezentovali právě prožitý den, prokazovalo, jak velké jazykové pokroky může člověk udělat i za tak krátkou dobu, jakou je jeden týden. Neustálá komunikace mezi českými a německými dětmi však nepřináší pouze jazykové dovednosti. Na jejím základě je nepochybně posilováno i celoevropské smýšlení, žáci se učí toleranci, uvědomují si vlastní identitu v rámci evropského společenství a jsou schopni pojmenovat rozdíly mezi jednotlivými kulturami. V první řadě se ovšem nesmírně baví, prožívají týden plný nevšedních zážitků a obohacují tak svůj život. Na toto se dle mého názoru v poslední době zapomíná. Je jasné, že díky výměnným pobytům podobného charakteru dochází k rozšiřování obzorů – znalostí, schopností a dovedností – jde však i o to, učinit děti šťastnými, naučit je jednat přirozeně, radovat se. Šťastné a spokojené dítě je totiž tou nejcennější devizou naší budoucnosti.
Zpracoval Mgr. Jiří Homola
[lnt_gallery id=“19725″]
