Od 31. března do 2. dubna 2017 se v německém Netzschkau již počtvrté konal žákovský turnaj ve vybíjené. Jedenáct týmů z Česka a Německa se během víkendu utkalo o putovní Bad Brambacherský pohár, který si žáci naší školy přivezli domů již dvakrát.
Po příjezdu do nedalekého městečka Limbach jsme byli ubytováni v zbrusu nových chatkách označených vlajkami severoevropských zemí. Zatímco chlapci spali ve „Finsku“, naše děvčata se ubytovala v „Norsku“. Trenéři pak nad svým mužstvem bděli z nedalekého „Islandu“.
Rychle jsme si vybalili a hurá do haly! Hned první den na nás totiž čekaly tři obtížné zápasy. Náhoda tomu chtěla, že jsme do skupiny dostali všechny medailisty z minulého ročníku, bylo nám tedy jasné, že nepůjde o procházku růžovým sadem. To potvrdila hned první dvě klání, která jsme vysoko prohráli. Mužstvo to ale nikterak nedemoralizovalo, naopak, hráče porážky ještě víc stmelily, a tak už v třetím zápase potvrdili své kvality. Snadnou porážkou téměř domácího mužstva z Limbachu jsme ukázali, že se s námi musí počítat. K večeři na nás čekaly pochoutky z grilu, a pak už jsme se pomalu chystali k spánku. Mužstvo potřebovalo po dlouhém náročném dni odpočinek.
V sobotu jsme sehráli sedm dalších zápasů ve skupině, které nás zařadily na celkové čtvrté místo. Věděli jsme, že se následující den ráno utkáme se školou z Bílovic o postup do čtvrtfinále. Užili jsme si tedy dvě hodiny v bazénu, další skvělou večeři, a pak zas šup do postele!
Závěrečný den turnaje pro nás začal fantasticky. Mužstvo z Moravy jsme doslova smetli z palubovky. Z hladkého postupu jsme se však neradovali dlouho. Ve čtvrtfinále jsme totiž narazili na vítěze skupiny B – Dualingo Jena, kteří nás o dva body přehráli. Byla to trpká porážka, ale nutno podotknout, že nám ji uštědřil budoucí vítěz celého turnaje. Dostali jsme se tedy do skupiny, v níž se bojovalo o páté až osmé místo. Po dvou vyhraných zápasech jsme tedy nakonec skončili pátí a odvezli si domů dva nové míče. Jeden fotbalový, ten druhý na vybíjenou, abychom měli během následujícího roku s čím trénovat. Napřesrok se totiž do Německa vrátíme a jistě budeme chtít dosáhnout ještě výš!
Zpracoval Mgr. Jiří Homola
[lnt_gallery id=“15274″]
