Soutěž, ve které se každý z nás počítá, aneb výlet do TEPfaktoru, kde bez týmu to nejde…
Ve čtvrtek 26. května se před školou brzy ráno sešly třídy VI.B a VIII.A, doplněné žáky ze VI.A, se svými třídními učitelkami, Markétou Kropáčovou a Šárkou Pálinkášovou, plny očekávání před výletem, jehož cíl už podle názvu sliboval zvýšení adrenalinu v krvi – soutěž TEPfaktor v Chotilsku u Příbrami.
A že půjde o den nabitý vzrušením, dokázal i pozdní příchod jedné z nás, takže ani tepová frekvence našich paní učitelek nezůstala opomenuta. Avšak i přes počáteční problémy jsme dorazili na místo minutu přesně a mohli se začít připravovat na hru, kterou z nás nikdo dosud nezažil.
TEPfaktor je kolektivní soutěž, založená na principu známé televizní soutěže Pevnost Boyard, s pirátskou tematikou a umístěná do prostor haly o rozloze 300 m². Principem hry je splnit nejméně 23 z 25 soutěžních úkolů, jejichž zvládnutím získáváte postupně klíč k rozluštění pěti indicií; jejich správné propojení vás může následně dovést až k finálnímu kroku – otevření magické truhlice. Jedno soutěžní družstvo tvoří dva až pět jednotlivců, v čele s kapitánem a sekretářem, nesoucí originální název. Úkoly se plní v časovém limitu, který se odvíjí od počtu členů ve skupině, některé jsou náročné fyzicky, jiné jsou na přemýšlení, některé se plní ve tmě, jiné za světla, každopádně však musí být splněny všemi hráči z družstva. V celém soutěžním prostoru je zapovězena jakákoli plocha červené barvy, přičemž – pro lepší představu – je třeba si uvědomit, že červená je téměř celá místnost, takže nebezpečí chybného kroku nebo dotyku, které vrátí celou skupinu zpět až před dveře zamčené komnaty, je všudypřítomné. Vše je řízeno a bedlivě hlídáno počítačem, takže o nějakém obcházení a podvádění nemůže být ani řeč.
Po krátké přípravě a seznámení s pravidly byla naše družstva – Jackass, Bocian gang, Černý kalhoty, Unicorns, Berry berry, Chlupaťouři, Kořenářky, Krakeni, Tučňáci, Anonymové a Sušenky – připravena na čtyřhodinový boj se sebou samými. Všichni se neohroženě vrhali do plnění úkolů, většinou opakovaně, protože vymyslet správnou strategii se někdy podařilo vymyslet až poněkolikáté. Nikdo nebyl sám za sebe, všichni byli součástí týmu; nikdo nefňukal, všichni se rychle otřepali z pádů a ran; nikdo nechtěl hru vzdát, všichni se snažili ze sebe vydat maximum; nikdo nehrál jen a jen na vítězství, všichni si to chtěli užít a v závěru byli ochotni pomoci radou i jinému týmu. Tento boj byl prostě nabitý nadšením, energií, spoluprací, zapáleností a společnou radostí z každého splněného úkolu.
Třebaže se nakonec nikomu nepodařilo „pevnost Boyard“ dobýt a kouzelnou truhlu otevřít, přičemž někdo byl úspěchu blíž a někdo dál, odjížděli všichni nad míru spokojení, i když unavení a potem voňaví. Věříme, že se do TEPfaktoru zase někdy vrátíme – bez ohledu na to, že druhý den byste na našich tělech jen těžko našli místo, které by nás nebolelo.
Zpracovala Mgr. Markéta Kropáčová
[lnt_gallery id=“8365″]
